vyhledávání v obsahu
Hodnotit / sdílet na:
01.11.2009: NEDĚLE, DOBRÝ SKUTEK
Hned ráno volali Markovi z práce, že mu posílají mailem něco urgentního, zda by se na to mohl mrknout, aby chlapi měli v pondělí na čem makat. Byla jsem naštvaná, sobota nebyla nic moc, neděli jsem si malovala přímo růžovými barvami a teď zas tohle. Marek mě utěšoval, že to je otázka jen dopoledne a že se nám odpoledne bude určitě věnovat.
To známe, k večeru začne vždy stresovat, že se musí balit, neklidně chodí po bytě a zbytečně mě stresuje. Také bych byla raději kdyby nikam nejezdil, ale jíst se musí a o ostatním ani nemluvím.
Náhle jsem si uvědomila, že mě sousedka prosila, zda bych ji během víkendu neodvezla na hřitov. Včera jsem to nejak vypustila z hlavy, ale v tuto chvíli se to docela hodilo. Marek tentokrát ani nahudroval, že zbytečně projíždím benzín, jen mávnul rukou a byl rád, že bude mít víc klidu na svou práci.
S Martínkem jsme tedy šli zazvonit na sousedku, starší milou paní. Otevřela nám hned, jako by nás čekala a byla moc ráda, že jsem na ni nezapomněla. Společně jsme odnesli do auta krabici s věnečkem, který ji poslala švagrová s prosbou, aby položila i za ně na hrob.
Přestože je paní neustále doma, tak se doručovací služba nenamáhala u ní zazvonit a nedala jí ani žádnou výzvu ohledně balíčku do schránky. O poslaném věnečku se dozvěděla až týden poté, co jej švagrová odeslala a dotazovala se, jak se jí líbil, že ho dělala vlastnoručně sama.
Měla jsem neblahé tušení, jak bude chudák věneček po tolika dnech vypadat, ale utěšovala jsem se tím, že zřejmě půjde o věneček z šišek a chvojí, tak by měl vydržet. Na parkovišti u hřbitova jsem přesto zajela trochu stranou, abychom v klidu rozbalili krabici a případně trochu věneček upravili.
Jen jsme nadzvedli víko krabice, vyvalil se na nás zápach plísně. Poslala jsem Martínka stranou, jelikož stál u kufru auta v úrovni krabice a všechen zápach se valil přímo na něj. Sousedka stála jak opařená, s pusou dokořán. Švagrová ji neupozornila, že věneček je zdobený čerstvými rostlinami, které zřejmě na cestu i trochu pokropila, aby vydržely. Ty se naopak zapařily a pěkně zplesnivěly.
Sousedka se ze všeho rozplakala, Martínek ji utěšoval a já nevěděla co říct. Vytáhla jsem tedy hygienické ubrousky a dala se do odstraňování plesnivých rostlin. Pak jsme popojeli kousek dál k háječku, natrhali větvičky břízy a jiné suché rostliny, abychom je zapletli mezi zbylé větve borovice. Ty jediné totiž transport vydržely.
Po kosmetické úpravě vypadal věneček docela k světu. Sousedka jen zářila a děkovala, já si oddechla, že nemusím jet shánět náhradní věneček a mám tak dnešní dobrý skutek konečně za sebou!!
Vítr značně zesílil, zima se mnou začala dost nepříjemně lomcovat. Teď jen doufám, že ten dnešní výlet nepoznamená i naše zdraví. Když jsme se pak v domě loučili, připomněla jsem sousedce, ať se příležitostně staví na poště a stěžuje si na jejich služby. Vím, že si na nich nic nevezme, ale za ty peníze, co dnes poštovné stojí, bych čekala úplně jiný servis!!!
To známe, k večeru začne vždy stresovat, že se musí balit, neklidně chodí po bytě a zbytečně mě stresuje. Také bych byla raději kdyby nikam nejezdil, ale jíst se musí a o ostatním ani nemluvím.
Náhle jsem si uvědomila, že mě sousedka prosila, zda bych ji během víkendu neodvezla na hřitov. Včera jsem to nejak vypustila z hlavy, ale v tuto chvíli se to docela hodilo. Marek tentokrát ani nahudroval, že zbytečně projíždím benzín, jen mávnul rukou a byl rád, že bude mít víc klidu na svou práci.
S Martínkem jsme tedy šli zazvonit na sousedku, starší milou paní. Otevřela nám hned, jako by nás čekala a byla moc ráda, že jsem na ni nezapomněla. Společně jsme odnesli do auta krabici s věnečkem, který ji poslala švagrová s prosbou, aby položila i za ně na hrob.
Přestože je paní neustále doma, tak se doručovací služba nenamáhala u ní zazvonit a nedala jí ani žádnou výzvu ohledně balíčku do schránky. O poslaném věnečku se dozvěděla až týden poté, co jej švagrová odeslala a dotazovala se, jak se jí líbil, že ho dělala vlastnoručně sama.
Měla jsem neblahé tušení, jak bude chudák věneček po tolika dnech vypadat, ale utěšovala jsem se tím, že zřejmě půjde o věneček z šišek a chvojí, tak by měl vydržet. Na parkovišti u hřbitova jsem přesto zajela trochu stranou, abychom v klidu rozbalili krabici a případně trochu věneček upravili.
Jen jsme nadzvedli víko krabice, vyvalil se na nás zápach plísně. Poslala jsem Martínka stranou, jelikož stál u kufru auta v úrovni krabice a všechen zápach se valil přímo na něj. Sousedka stála jak opařená, s pusou dokořán. Švagrová ji neupozornila, že věneček je zdobený čerstvými rostlinami, které zřejmě na cestu i trochu pokropila, aby vydržely. Ty se naopak zapařily a pěkně zplesnivěly.
Sousedka se ze všeho rozplakala, Martínek ji utěšoval a já nevěděla co říct. Vytáhla jsem tedy hygienické ubrousky a dala se do odstraňování plesnivých rostlin. Pak jsme popojeli kousek dál k háječku, natrhali větvičky břízy a jiné suché rostliny, abychom je zapletli mezi zbylé větve borovice. Ty jediné totiž transport vydržely.
Po kosmetické úpravě vypadal věneček docela k světu. Sousedka jen zářila a děkovala, já si oddechla, že nemusím jet shánět náhradní věneček a mám tak dnešní dobrý skutek konečně za sebou!!
Vítr značně zesílil, zima se mnou začala dost nepříjemně lomcovat. Teď jen doufám, že ten dnešní výlet nepoznamená i naše zdraví. Když jsme se pak v domě loučili, připomněla jsem sousedce, ať se příležitostně staví na poště a stěžuje si na jejich služby. Vím, že si na nich nic nevezme, ale za ty peníze, co dnes poštovné stojí, bych čekala úplně jiný servis!!!
Další informace
Správa uživatelů
Vybrané těhotenské termíny
Naše antikoncepce
přehled všech druhů a metod antikoncepce - přirozené a hormonální metody, kondomy, nitroděložní tělíska, atd.
magazín Předškoláci.cz
Copyright naseporodnice.cz, 2008-2023:
provozovatel webu a autoři obsahu
Kontakty
Provozní podmínky serveru
