13.12.2009: NEDĚLE, V RUCE ŽMOULAL PĚTIKAČKU....

Venku pořádně přituhlo. Chlapi se vrátili z ranní procházky pořádně vymrzlí, Koudy hned strkal čumák do dveří, aby co nejrychleji nachytal teplo domova. Plánovali jsme výlet za prarodiči, ale už od pátku jsem se necítila dobře, tudíž jsem si netroufla na celodenní cestování.

V noci jsem opět nevěděla, jak si lehnout, aby to bylo alespoň trochu pohodlné. Vrátily se ty nepříjemné až hrozivé sny, které člověka úplně proberou a ne a ne po nich zabrat. Známá mi nedávno donesla na půjčení kojící polštář, tak jsem ho ze zoufalství vytáhla ze skříně, ale ani on mi nepomohl zaujmout tu správnou polohu. Zjistila jsem, že mi spíš vyhovují takové ty menší polštářky, které si vkládám při spaní mezi nohy.

Kolem desáté volala švagrová, že už začaly vánoční trhy, zda nechceme s nimi vyrazit trochu mezi lidi. Šla bych ráda, ale bála jsem se, aby mi nebylo ještě hůř. Martínek se hned chytil příležitosti, vytrhnul mi z ruky telefon a začal se s tetou domlouvat, že s nimi půjde sám. Přivítala jsem, že bude mít program a já zatím dobalím zbylé dárky. Marek zůstal raději doma se mnou, kdyby bylo hůř, abych na to nebyla sama.

Jen co jsem malého pořádně nabalila, už nás Pája prozváněla. Martínek ještě ve dveřích sliboval, že nám něco hezkého koupí a přitom v ruce žmoulal pětikačku, kterou zřejmě nepozorovaně vytáhl ze své pokladničky. Chudák ještě neví, že za takovou minci se dnes toho moc nekoupí, ale nechtěla jsem mu kazit radost, tak jsem jen souhlasně přikývla.

K obědu jsem navařila pěkně hustou bramboračku s tím, že kuřecí plátky udělám až k večeři. V mrazáku jsem měla ještě zbytky hlívy ústřičné, vždy když je sleva, tak nakoupím do foroty a jak se mi pak panečku hodí. Polévka byla hned, tak jsem ještě připravila veškeré suroviny na čokoládové koule. Marek je miluje, pustil se tedy do zpracování těsta sám. Piškoty hezky rozlámal a prolil společně s rozinkami rumem a nechal odpočinout. Po bytě to okamžitě náramně zavonělo, hned bych si dala sklenku dobrého bílého vína, ale bohužel chuť jsem musela nechat rozplynout.

Bolesti v podbřišku přitvrdily, šla jsem se tedy na chvíli natáhnout. Únava mě přemohla a já tvrdě usnula. Probudilo mě až Martínkovo veselé štěbetání. V ruce držel krabičku s nádhernými vánočními perníčky. Očička mu jen zářila a celý šťastný mně i Markovi ukazoval, co na vánočních trzích sám nakoupil.

Bylo mi jasné, že svůj dáreček zdaleka nepořídil za svou pětikačku, ale moc mě potěšilo, že na nás tak hezky myslel. Nevím, nevím, jak dlouho nám ale perníčky vydrží. Malý je přímo miluje, dokonce se pochlubil, že už sám stihnul jeden zbaštit. Společně jsme je vyložili na talíř a dali na lodžii, aby byly ve vlhku a do Vánoc nám neztvrdly…, pokud tedy vydržíííí!

Související odkazy:
Vše o porodu, přípravě na porod
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 37. týden