27.07.2009: PONDĚLÍ, STOLEČKU PROSTŘI SE

Probuzení bylo trochu zvláštní, hned jsem si nemohla uvědomit, kde vlastně jsem. Martínek ještě pochrupává v cestovní postýlce, doma by byl už dávno vzhůru a Kouďák, ten si lebedí v pelíšku a jen jedním očkem pozoruje, co bude.

Včera jsme dorazili dost pozdě, tak jsme šli rovnou na kutě. Na nějaké šuškando jsem neměla náladu, byla jsem utahaná, bolelo mě i břicho, asi z toho dlouhého mačkání za volantem. Cesta byla chvílemi hrozná. Někteří řidiči jezdí vskutku jak "prasata". Mnoho z nich uhánělo zřejmě k Jadranu, prohnuté gumy jejich aut tomu nasvědčovaly. Ještě že jsme nejeli proti slunci, trochu mě zlobí oči na dálku, takže mám do auta brýle, ale nemám je s tím samozbarvením proti slunci, takže mi slunce vadí.

Slyším Monču, asi už chystá snídani, takže chtě nechtě, musím i já vylézt z postele. Ležet můžu doma, tady si to chceme přece užít!!! Sluch mě nešálil, Monika i s malou Terkou už venku kropí trávník a na stole voní lívanečky s ovesnými vločkami. Tak takový servis, to doma vskutku nemám, je to jak, "stolečku, prostři se"!

Martínka asi probudilo skřípnutí dveří, jak jsem se snažila nepozorovaně vyplížit, takže i on se už probudil. Kouďák vyrazil z pokoje hned za náma, to je pohoda, když s ním nemusím hned na procházku, snad to pochopí a vyvenčí se vzadu na zahradě.

Vykouknu ven, je spíš polojasno a žádné teplo zrovna není. Už to asi jiné nebude, Anna má svátek za sebou, takže "Svatá Anna, chladna z rána"! Zato ten pohled na nádherně vzrostlé stromy a i jiné zeleně všude kolem, je přímo balzámem nejen pro oči, ale i pro duši.

Honem trochu hygieny, obléknout se a huráááá na lívanečky. Nejen pusy máme celé ulepené od domácí marmelády, děcka se tomu řehoní, což nás v mžiku také nakazí. Je to zkrátka velká bašta!

Dnes žádný extra program neplánujeme, chceme se jen trochu projít, spíš se rozkoukat a přitom kochat klidem a čerstvým vzdouškem. Jen aby to ty naše plíce zvládly, tolik kyslíku navíc, to jim dá pěkně zabrat.

K obědu jsme společně s Mončou uvařily bramboračku. Sousedka si nás přišla hned dopoledne omrknout a přitom donesla domácí zeleninku, tak byl plán na jídelníček hned jasný. Chudák ženská, manžel si často přihne a i jejich jediná dcera žije s alkoholikem a vypadá to, že i ona pije. Domů si jezdí jen pro peníze, vždy se pořádně pohádají, děti ani neplánují, takže vidina vnoučat je v nedohlednu.

Sousedku drží jen zahrádka, kterou má přímo výstavní. Občas zaskočí za Mončou nebo jejími rodiči, s nimiž se tu Monika střídá, aby si trochu postěžovala, ale bohužel žádné lepší časy se nerýsují. Prosila prý dceru mnohokrát, aby šla na léčení, ale dokud bude žít s tímto primitivem, kterého se chytla už někdy v sedmnácti, tak si zřejmě říct nedá.

Jak vidno, člověk se může snažit sebevíc, aby vychoval ty svoje děti co nejlíp a není mu to někdy nic platné. Stačí, aby se jim připletla do cesty nějaká parta, šikana nebo buzerace, k tomu věčně zaměstnaní rodiče a hned je zaděláno na problém. Doufám, že se nám tyto problémy vyhnou, nevím jak bych to byla schopna ustát.

Po odpoledním spánku hraje Martínek s Terezkou na schovávanou. Vesele přitom pobíhají po zahrádce a mají neskrývanou radost z toho, jak je Koudy honí. Navečer je sousedka pozvala, aby si šly natrhat rybíz a maliny, takže se ve finále opět pěkně zmazaly.

Dnešní den byl plný pohody. Nasmála jsem se víc, jak doma za celý měsíc. I děti si užily radovánek dosytosti, takže opravdu slibný začátek letní dovolené.

Související odkazy:
Vývoj dítěte - 3. měsíc života
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 17. týden