20.09.2009: SOBOTA a NEDĚLE, JEDE SE DO KRUMLOVA

Tentokrát se víkend opravdu vydařil. Marek dorazil v pátek z práce domů včas, tak jsme zajeli ještě na nákup, abychom se už v sobotu nezdržovali a mohli hned po probuzení vyjet na návštěvu k mým rodičům.

Počasí nám přálo, cesta rychle ubíhala, do cíle jsme dorazili tak akorát na oběd. I já jsem cestu celkem zvládla, i když mě břicho neustále zlobí. Ještě horší jsou ty silné bolesti v kříži, které vystřelují všemi směry, ale jak jsem byla poučena na urologii, je to od ledvin. Občas mohou cestovat i drobné ledvinové kamínky, a to je pak přímo nářez. Snažím se na to nemyslet, ale bolest mi to často nedovolí. Aspoň že vím, co to znamená a nebojím se už tolik o tu naši malou v bříšku.

Po obědě jsem se šla natáhnout, Martínek šel s ostatními na zahradu, jelikož se stihnul prospal cestou v autě. Po chvíli jsem usnula, vzbudil mě až Marek s malíčkem, když šmátrali v tašce a hledali něco na převlečení. Jak by také ne, Martínek byl celý zmáčený, prý od urputného zalévání. Ještě že jsem vzala sebou více oblečení na přestrojení. Marek sice vždy brblá, že toho přetahujeme jako bychom jeli pryč na měsíc a ne jen na víkend, ale nemá holt ty zkušenosti.

Večer dorazil i můj bratr s přítelkyní. Povídali jsme si o všem možném i nemožném. Středem hovoru byl hlavně náš Martínek, všechny zajímalo, jak se mu líbí ve školce, zda mu tam chutná, co noví kamarádi,… Martínek jen na všechno odpovídal „dobře, dobře“ a tvářil se jak úplný dospělááák. Bylo to tak legrační, že nás zachvátil obrovský výbuch smíchu, který se nesl široko daleko, ale co, ať všichni slyší, že tu máme veselo!!!

Během večera jsme naplánovali zítřejší prohlídku Českého Krumlova. Přemluvil nás k tomu vlastně bráška. Argumentoval slovy, že to není odsud až zas tak daleko a kdoví, kdy se nám to opět podaří, abychom si udělali společný výlet. Nejsem zrovna zralá na nějaké cestování, ale řídit nebudu, tak to snad nějak zvládnu. Domů se jede až v pondělí, Marek si vzal volno, aby mi vynahradil ten minulý týden odloučení, tak si ještě stihneme pěkně odpočinout.

V neděli jsme vyjeli tak akorát, žádné budíky, pěkně jsme si pospali. Všichni mají plné zuby toho každodenního vstávání do práce, tak jsme to nehrotili, nic nám přece neuteče.

Krumlov nás nezklamal. Všude korzovalo velké množství lidí a nad tím vším se majestátně tyčil hrad, zalitý podzimním slunce. Úplná nádhera. Martínek byl celý v úžasu, zná sice hrady a zámky z pohádek, ale tento byl nejen příliš skutečný, ale i hodně veliký. Oběd jsme si dali v romantické hospůdce s výhledem na Vltavu, i když její koryto v těchto místech bylo hodně poznamenané letošním suchým létem.

Zpět k našim jsme dorazili lehce utahaní, ale nabiti novou energií a spoustou zážitků. Bylo to opravdu super i časově perfektně naplánované. Všude totiž visely plakáty, jenž hlásaly, že se tam bude za týden konat velká pěvecká soutěž "Vrabčák". Bude to asi pěkný nářez, celý Krumlov bude pořádně praskat ve švech, což bude možná skvělé, ale nic moc pro malého prcka a rizikovou těhulku..

Související odkazy:
Dieta - Strava krevní skupina B
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 25. týden