Botallova dučej (Botallova spojka)

Botallova dučej (také Botallova spojka, latinsky ductus Botalli nebo ductus arteriosus) je zvláštní tepna vyskytující se v embryonální fázi všech obratlovců, kteří dýchají plícemi. Je pojmenovaná podle italského lékaře L. Botalla. Tato céva funguje jako zárodečná zkratka mezi plicní tepnou a aortou.

Lidská Botallova dučej dosahuje ke konci těhotenství průměrné délky cca 1,2 cm. Spojuje plicní tepnu s obloukem aorty (arcus aortae). Zamezuje většině (až 90%) krve vstoupit do plic a omezuje malý krevní oběh. Je totiž zbytečné, aby byla do plic hnána krev za účelem okysličení, když embryo vzdušný kyslík nedýchá.

Obvykle se uzavírá při prvním nádechu a následně zaniká (u některých živočichů je funkční). Ke kompletnímu zániku dojde během 1.-3. měsíce života. Nakonec zbyde jen vazivo.

Pokud se Botallova dučej neuzavře při prvním nadechnutí, jedná se o vrozenou vadu srdce známou jako otevřená Botallova dučej.