Diagnostika vad sluchu u novorozenců a kojenců

Poruchou sluchu označujeme různé stupně nedoslýchavosti až hluchotu.

Postižení sluchu při narození má jedno z pěti set dětí a každé tisící má velmi těžkou poruchu sluchu. Jen málo lidí si uvědomuje, jak nezbytný je sluch a řeč k zařazení do společnosti. Bez sluchu a možnosti komunikace s lidmi se může člověk snadno ocitnout v sociální izolaci. Neslyšící dítě se navíc nemůže naučit ani číst a psát!

Typy sluchových vad u dětí:

• Vrozené - geneticky podmíněné (hereditární) - pokud je sledované postižení dědičné, lze určit, s jakou pravděpodobností se může přenést do další generace. Vzhledem k finanční náročnosti je genetické vyšetření indikováno u těch dětí, kde už je jasně prokázaná porucha sluchu.
• Vrozené - získané během těhotenství (embryonálně) - kdy nejcitlivějším obdobím ve vývoji sluchového orgánu u embrya je období kolem 20. dne od početí, tedy cca 3. gestační týden. V tomto období je embryonální vývoj sluchového orgánu ohrožen především určitými infekčními onemocněními matky (zarděnky, spalničky, příušnice, spála, parotitida, viróza, toxoplasmóza matky v prvním trimestru) či podáváním léků, jež mohou vyvíjející se sluchový orgán embrya poškodit (tzv. ototoxické léky), dále pak RTG záření a metabolická onemocnění matky (cukrovka, neléčený vysoký krevní tlak, apod.), která mohou vést i k předčasnému porodu, tedy porodu tzv. rizikového novorozence.
• V souvislosti s porodem - během porodu nebo těsně po něm (perinatálně).
• Získané kdykoliv během života - infekce, poranění, nádor, atd.

Bohužel i v dnešní době je stále vysoké procento malých pacientů, především mezi novorozenci, u kterých nelze určit původ či důvod vzniku sluchové vady.

Stanovení včasné diagnózy je zcela zásadní. Bez zavedení celoplošného screeningu sluchových vad u novorozenců se může opozdit diagnóza i o několik let, čímž jsou výsledky rehabilitace řeči významně horší, než tomu je u časné rehabilitace.

Díky včasné diagnostice sluchových vad už v novorozeneckém či kojeneckém věku se může co nejdříve zahájit rehabilitace naslouchadly či kochleárním implantátem a tím dítěti umožnit i normální vývoj řeči.

Včasná rehabilitace sluchu:

• zlepší psychomotorický vývoj dítěte,
• zvýší jeho komunikační možnosti,
• umožní rozvoj řeči - pro dobrý rozvoj řečové komunikace je nejdůležitější období po narození, do 3. roku věku dítěte.

Celosvětově se screening sluchu u novorozenců rozšiřuje již řadu let. V České republice však ještě stále není zákonem daný povinný aktivní vyhledávací program (tzv. screening) sluchových vad novorozenců, přesto je již dostupné speciální sluchové vyšetření novorozenců na mnoha pracovištích novorozeneckých oddělení. K úpravě zákona, který by zavedl plošný screening sluchu u novorozenců, by mělo dojít do konce roku 2012.

Celoplošně se v České republice současně provádí screening pouze u dvou vrozených metabolických vad, kde je četnost sluchových vad vyšší. Jedná se o hypotyreózu (vrozená snížená funkce štítné žlázy) a fenylketonurii (vrozená metabolická vada - porucha metabolismu).

Rozpoznání sluchové vady je obtížnější, pokud se nejedná o úplnou hluchotu, ale o lehčí až středně těžkou nedoslýchavost. Dítě zpočátku nemusí mít žádné výrazné problémy. Rodiče si často uvědomí určité odchylky až po několika měsících, mnohdy až po 2 - 3 letech, kdy si dají do spojitosti, že opožděná řeč, špatná výslovnost, či určitá neposlušnost jejich dítěte souvisí se zhoršeným sluchem.

Sluchová vada, která vznikla před ukončením vývoje řeči dítěte (tj. do 6. roku věku dítěte), se označuje jako prelingvální vada, u osob s již rozvinutou řečí jako postlingvální vada.

Orientační vyšetření sluchovou zkouškou u novorozenců a kojenců provádějí povinně pediatři, mohou jej provádět ale i rodiče. Hodnotí se reakce novorozence či kojence na zvukové podněty. Dítě by nemělo vidět zdroj zvuku, ten by měl být ve vzdálenosti cca 0,5 až 1 metru od dítěte. Postačí mimo zorné pole dítěte zachrastit například zvukovou hračkou.

Pokud při orientačních sluchových zkouškách prováděných pediatry chybějí adekvátní reakce a příznaky, či jsou nejisté, nebo pokud se nerozvíjí řeč dítěte tak, jak by měla, je třeba co nejdříve provést objektivní vyšetření sluchu na odborném pracovišti. Totéž platí u dětí, v jejichž rodině se vyskytuje vrozená sluchová vada.