Vše o těhotenství: Potrat a jak se s ním vyrovnat

Měla jsem tu smůlu, že hned po šestinedělí se nám povedlo zplodit další miímčo, ovšem poněvadž je mi 18 let - už první miminko bylo nečekané, vím jistě, že druhé by v mém případě byla sebevražda. Vždy jsem byla spíše proti potratům, jenže co se dalo dělat. Naštěstí Vás uspí, a ve většina případů prý vše probíhá v pořádku. Divím se, že jsem zvládla takové to "smutno" potom, ale asi za to vděčím svojí Natálce, nebýt jí, tak bych zřejmě chvilinkuj trucovala:-)