Diskuze k porodnici - Nemocnice Strakonice, a.s.
Vítejte v diskuzi k vybrané porodnici.
Všechny diskuzní příspěvky jsou volně přístupné, tzn. že pro čtení příspěvků není nutná registrace.
Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se nejprve zaregistrovat (tedy vytvořit si
osobní účet). Pak už jen stačí
přihlásit se a můžete začít diskutovat.
Registrace je zcela ZDARMA.
Vyházet všechny na šestinedělí
Rodila jsem zde pred 3 lety a ted ceksme druhe a pokud situace dovoli pojedu do Pisku i kdyz to mam mnohem dal a radsi bych rodila zde, ale to by zde museli od minule zmenit pristup a proto se ptam. vy co jste zde rodili behem 3 let zmenilo se neco? (Vybaveni spickove, ale vsichni kdo zde pracuji/pracovali totalne vyhorele existence) posilam ve zkratce svůj pribeh a snad se nekdo ozve s necim potitivnim.
1. Prijezd cca 2hod. Rano: ,,co chcete?,, hned to me zarazilo ( asi si jdu dat kavu)
2. Monitor manzel nemohl byt u mne- pul hodinové vyslichani a prochazeni porodniho planu (nevim proc kdyz nedodrzuji priste asi pod vyhruzkou pravnika)
3. Najit si polohu na samotny porod neexistuje pouze na zadech a pritom je dokazano, ze to je ta nejhorsi poloha co muze byt
4. Nemackat na bricho- mackali
5. Nastrih byl a nemusel kdyby byla jina poloha ja nedosahla ani na nohy, abych se mohla chytit
6. Pak bolding super hned jak se malej narodil
7. Sestinedeli hned co jsme tam sli bylo videt jak sestru stve ze chci byt u vseho i prvniho koupani a nemuze si to udelat po svem byla dost neprijemna a arogantni
8. Ukazka kojeni... JAKA?? Dala.maleho k prsu a hotovo jen takhle
9. Kdyz breci dejte.mu dudlik- proc mu nezacpete.pusu kdyz furt rve?
10. Co jste si to dovolila odskocit na zavhod kdyz je vizita
11. Vysmivali se jmenu co jsme dali slysela jsem je na vlastni usi kdyz jsem sla na obed
12. Jedna sestra rika deuhe: ,, JDI JI SEBRAT TO DITE, AT MU MOHU ZMERIT SLUCH ONA CHCE BYT U VSEHO,,
13. To uz jsem bulela jako sklamala jsem sebe a maleho nebila jsem se jako lvice, ale jen sklopila hlavu a poddala se, uz nikdy vic
14. Strava rodicky by meli mit vyvazenou stravu a ne dietu jako lidi po operaci nedalo se to jist, ale to je to nejmensi mela jsem toho dost od rodiny.
15. Neco vas zajima? Chcete poradit? Neptejte se stejne se nic nedovite jen to, ze vas to nemusi zajimat a jste uplne blba ze nic nevite
A ted prosim zmenilo se neco? Nebo mam riskovat porod v aute a jet jinam? ( 1. Porod 5,5 hod. Od prvni kontrakce ) jine porodnice nejblize cca hodina cesty kdyz je cesta OK
Dobrý den,
po přečtení několika příspěvků mi to nedá a musím se s Vámi podělit o můj porod v této nemocnici. Rodila jsem zde v září 2009. Byla jsem odhodlaná, plná energie a strach jsem si vůbec nechtěla připustit, ale od začátku. V pondělí kolem třetí hodiny ráno mi doma praskla plodová voda, bolesti žádné, nečekali jsme na nic a vyrazili směr porodnice. Příjem proběhl celkem normálně, manžela poslali domů, že je na porod brzy a ať přijede během dne. Celé pondělí se nic nedělo, pouze monitor a nějaké to vyšetření zda se otvírám, jelikož nenastala žádná změna, ani bolesti se nerozjeli, tak manžela opět poslali domů. V úterý ráno jsem čekala skoro hodinu na vyšetřovně něž mě přijde pan primář Door vyšetřit, jeho slova se kterými mě uvítal mi vyrazila dech, při jeho příchodu jsem se pomalu zvedala ze židle (jak jinak se těhotná ze židle zvedá než pomalu) a on na to: " trochu života do toho umírání, nejste tady jediná a na rozdíl od nás jste celou noc spala a my máme spoustu práce." No, dobrý řekla jsem si, jsme jenom lidi asi má za sebou náročnou noční službu. Když pak do mě sáhl, měla jsem pocit, že jsem kráva a on veterinář, protože takovou hrubost a drsnost jsem od gynekologa v životě nezažila. Řekl, že mi mají zavést tabletu na vyvolání porodu. Stalo se tak, podle mé gynekoložky se to ovšem mělo stát daleko dřív. Po hodině a půl mi jiný lékař zavedl další tabletu, ani ta bohužel porod nerozjela, a tak jsem za další hodinu a půl dostala kapačky. u kterých se po 10 minutách zrychloval průtok. Bolesti už jsem měla po všech těch "sračkách" přímo ukrutné, ale miminko nemělo kudy ven, jelikož jsem byla otevřená sotva na jeden prst. Od rána jsem je prosila, že pokud dojde na císařský řez, tak bych ráda epidurál, abych mohla být hned u miminka až ho vyndají - marně - nikdo mě nebral na vědomí. Když už bylo po poledni a já se za asistence mého manžela svíjela v bolestech, přišel primář Door a oznámil mi, že už nemůžou čekat a že jdu na operační sál. O formě anestezie se se mnou odmítl bavit, jen řekl, že o způsobu anestezie rozhoduje anesteziolog. Šíleně jsem brečela, nebyla jsem už vůbec odhodlaná a měla jsem strašný strach. Odvezli mě na sál a přímo na stole mi dali podepsat nějaký papír, prý souhlas s operací, kdybych jim v té chvíli podepsala, že se dítěte zříkám nebo kdo ví co jiného, tak bych se asi potom divila. Nechápala jsem jak mi mohou v tuto chvíli dávat cokoliv k podpisu, nezbylo mi nic jiného než jim věřit. Všichni kolem mě pobíhali a někdo z doktorů hovořil cosi o hypoxii, bohužel jsem věděla co tento výraz znamená (přidušení, nedostatek kyslíku) a tak jsem začala propadat panice, na kterou už ale nebyl čas, dostala jsem celkovou narkózu a šmitec. Probudila jsem se plačící a zvracející a všechno mě strašně bolelo. Naštěstí se mi narodil krásný a zdravý chlapeček. Tím bohužel vše neskončilo, teď už ale jen krátce. Přístup sester, dětských sester i některých lékařů v čele s panem primářem Doorem byl naprosto otřesný, neosobní a ponižující. Kdybych tu měla popsat jednotlivé situace, tak bychom tu byli asi hodně dlouho. Můj porod v této nemocnici byl podle názoru jiných gynekologů zbytečně dlouhý, porodní bolesti začali být vyvolávány pozdě - tudíž agresivně, medikace podávaná na vyvolání porodu byla podávána v příliš krátkých intervalech (mezi první a druhou zavedenou tabletou má být alespoň 6 hodin pauza, já měla 1 hodinu a 30 minut) a v neposlední řadě - kdyby se se vším začalo včas, mohl mi být umožněn epidurál a já mohla být se svým synem hned po porodu.
Nejvíc mě ale dostala dětská sestra, která mi řekla, že to nejdrahocennější mlíčko (mlezivo) mám stříkat do umyvadla. Odjela jsem se zánětem v prsu a díky tomu všemu jsme samozřejmě téměř nekojili. Dnes už je to jedno, synovi jsou dva roky a je to krásný a zdravý kluk, ale jeho vstup do života, byl díky Strakonické porodnici plný strachu, pláče, obav a nejistoty. Nikdy více Strakonice!!!!!
Porodnice dobrá, šestinedělí nic moc
Dobrý den,
rodila jsem ve Strakonické porodnici 9.6.2011, a musím říct, že s přístupem sester i doktora při porodu jsem nadmíru spokojená! Chodila jsem i na těhotenské cvičení, které vedla staniční sestra paní Jurášová a všem maminkám určitě doporučuji. K mé velké spokojenosti stihla staniční sestra i můj porod a právě ona mi nejvíc pomohla tím, že mi "skočila" na břicho a malinkýho vyprdla za mě :) byla jsem jí za to nesmírně vděčná, jelikož jsem po celé noci v bolestech neměla sílu.. Pochválit musím i pana doktora Fialkoviče, který byl velice příjemný a při šití mi i říkal kolik stehů ještě chybí, jelikož jsem se ho pořád vyptávala :) při porodu se mě snažil povzbuzovat a když se nedařilo, byl se mnou trpělivý a pokoušel se mi vysvětlit, jak tlačit aby už to bylo za mnou, zkrátka lidský přístup. Nesmím ovšem zapomenout ani na dvě sestřičky, které se mnou probděli celou noc a masírovali mi na míči záda olejíčkem, což mi chvilkově dokázalo ulevit od bolesti, ale hlavně mi dodaly pocit, že na to nejsem sama, bohužel jména si nepamatuji za čož se moc omlouvám, ale sloužily noční z 8. na 9.6. takže oběma moc děkuji za podporu. Jak zde nějaká maminka psala, že jí nikdo neodpovídal na otázky co se s miminkem děje, tak já naopak musím říct, že všechny moje otázky ohledně miminka i mě sesty i doktor zodpověděli, takže asi paní natrefila na horší personál než já, jen bych chtěla ještě mamikám které chválí či si stěžují říct, aby uváděly pokud možno jména, jelikož anonymní chvála či kárání je pro ostatní maminky podle mě ne moc užitečné, jelikož v dnešní době kdy si můžete vyžádat jiného doktora než toho, který má službu určitě ocení to, když víte že zde několik maminek pochválí určitého doktora apod.. Připomínka pro nemocnici je, že bych určitě přidala do sprchy madlo, jelikož konkrétně já v bolestech ve sprše určitě ocením když se mám čeho chytit, málem jsem jim tam vytrhla baterii ze zdi... A konečně se dostávám k oddělení šestinedělí, obecně velmi hezké prostředí a ocenila jsem i monitor dechu, který je k dispozici pro každé miminko, dále sprchu i toaletu pro jeden pokoj a naprosto úžasné postýlky pro děti :) Musím ale bohužel říct, že proti chování k maminkám na porodnickém oddělení je přechod na šestinedělí docela šok, především starší sestry, nemají moc příjemné jednání, konkrétně mi vadil přístup sestřičky, která mě přišla "naučit" jak kojit. Bohužel nevím jméno, ale byla to strarší sestra s blond vlasy, přirozené kojení vzdala hned po třetím pokusu o přiložení a rovnou mi dala kloboučky, u kojení byla na mě nepříjemná a zvyšovala na mě hlas když se mi nedařilo, ukázala mi pouze jednu polohu na kojení a jednu techniku, která mi vůbec nevyhovovala a kojení hodně bolelo, na což mi odpovděla, že je to normální aniž by mi teba zkusila poradit jinou polohu atd.. nakonec jsem po celém dnu tréninku zavolala zvonkem sestru z jiné směny, tentokrát mladou slečnu a přístup byl diametrálně odlišný, byla milá, snažila se mi poradit a ukázala mi, že klobouček po celou dobu kojení nemusím držet, jak mě to učila sestra před ní, což mi dost pohmohlo. I tak musím ale říct, že podpora kojení není podle mě v pořádku a na oddělení šestinedělí by na tom měli zapracovat, skutečně to pro maminky prvorodičky je úplně nová věc a každé mamince nemusí vyhovovat jedna poloha kterou na šestinedělí učí. Nejvíc mi asi pomohla brožurka, kterou jsem na oddělení dostala od mladší sestřičky, ocenila bych ale, aby kromě brožurky sestřičky zkusily s maminkama trénovat více kojení, nebo se na ně při kojení podívat a zkusit poradit co se dá zlepšit. Věřím, že je to pro ně rutina, ale pro maminky ne a proto vzkazuji všem sestrám na šestinedělí, aby se maminkám víc věnovaly a aby se naučily více technik kojení a zkusily maminkám dát na vybranou co jim vyhovuje a byly jim oporou jako na porodnickém oddělení.
S pozdravem Veronika Grambličková
Pevné nervy všem rodičkám
Strakonická porodnice aneb pevné nervy všem rodičkám.
Každá maminka ví,jaké jsou pocity před porodem.Nemyslí na nic jiného,než aby to všechno dobře dopadlo a aby její brouček přišel na svět bez komplikací a zdráv.A také samozřejmě si v hlouby duše přeje,aby doktor,jenž ji bude rodit a porodní asistentky byly dobře naladěni a pokud možno s úsměvem na rtech.Vždyť porod není jen fyzického rázu,nýbrž i psychického.A takhle nějak plna ideálů,že už konečně „to“ na mě přišlo,jsem i já před pár měsíci zazvonila na zvonek před porodními sály.
Bolesti už jsem měla pár hodin,tak jsem si hezky prodýchávala a pochodovala.Otevřela mi sestra,jenž na první pohled vypadala,že právě opustila kosmetický salon.Oči zmalované jak od cirkusu,makeupu plné tváře,pusu jak z růže květ.Což by mě klidně nechalo klidnou,kdyby její první slova nebyla: „Co chcete?“
Co jsem asi tak mohla chtít? Nevypadala jsem na to,že si jdu koupit svačinu! Za to milá sestřička vypadala,jako bych ji právě vyrušila při večerní siestě.Přítele poslala domů,ač jsem se ji snažila několikrát upozornit na to,že chce být u porodu.Prý budu rodit až ráno,tak proč by tam měl se mnou trávit zbytečně celou noc.Nevím,z čeho usoudila,kdy budu rodit,možná měla nějaké skryté schopnosti.Navíc mi bylo řečeno,že jestli si myslím,že tatínek dostane ráno chuť na sekanou s rohlíkem a půjde si do kantýny nakoupit,tak ho zpět nepustí.Sice pochybuji,že tatínek by měl myšlenky v takové situaci na jídlo,ale dejme tomu…poslala jsem ho domů s tím,že mu zavolám,když bude třeba.
Byla jsem uložena na monitor a pozorovala dění okolo mě.Pan doktor si něco ťukal do počítače,milá sestřička z kosmeťáku s ním vesele flirtovala.Za chvíli přišla jiná sestra s tím,že „té pani,co před hodinou porodila,je špatně.“ Pan doktor asi zapomněl reagovat nebo neslyšel,tak sestra poslušně odcupitala zpět někam na porodní sály.Zhruba po pul hodině,přišla ona sestra znovu s tím,že „té pani je stále špatně a špatně se jí dýchá.“ Hurá,pan doktor reagoval : „dejte ji mokrej hadr na hlavu.“ To už jsem začala být dost nervozní a hlavně nemile překvapená z toho,jak to zde chodí.No nic,řekla jsem si,třeba jsem jen podrážděná z porodních bolestí.Popadla jsem svoji tašku a byla odvedena do pokoje na „hekárnu.“ A protože se sestře nelíbil můj výsledek monitoru,byla jsem na něj napojena znovu.Bohužel jsem se nedozvěděla,o co jde.Asi jsem na to neměla právo.Takže jsem si poslušně lehla,jako vzorná rodička,hodná sestřička mi zhasla,ať se prý pokusím usnout.Paradoxně jsem si přála porodit ,ale co už  Asi po hodině jsem byla poctěna návštěvou sestry,koukla na monitor…prý to nevypadá dobře,řekla a na moji otázku,co se děje,jsem nedostala odpověď žádnou.Akorát si prý můžu dojít do sprchy,jen nemám být překvapená,neteče teplá voda,pouze vlažná.No nevím,jestli si myslela,že jsem se přišla při porodu otužovat  Abych to zkrátila,nakonec jsem měla porod narychlo císařským řezem,doktorem,kterého jsem si nechala zavolat na moji žádost,neboť ten,který měl službu u mě ztratil důvěru po pár minutách po příjmu a díky tomu vše nakonec dopadlo dobře a mně se narodilo krásné a zdravé děťátko.
A moje vyprávění by mohlo skončit hapyendem,kdybych neměla v hlavě ještě pár perliček z dění na pokoji po porodu,o které se s Vámi ráda podělím a které,ač tomu nebudete věřit,jsou založeny na skutečných rozhovorech pacientek a sester.
Pacientka si nechá zavolat sestru,aby ji píchla injekci proti bolestem.Sestra se v celku brzké době,asi po půl hodině dostaví a při pohledu na pacientku svíjící se v bolestech povídá: „Vám je špatně? Tak já přijdu dýl.“
Pacientka má zvednutou postel u hlavy,zavolá sestru a poprosí,zda by ji mohla postel srovnat do vodorovné polohy a prosí,ať to dělá hlavně pomalu,neboť je druhý den po císařském řezu a jizva dost bolí.Sestra vezme za onu ovládací tyč a nechá svobodně zapracovat gravitační sílu.Pacientka s úlekem a hlavně velkou bolestí zasténá,načež z úst milé sestřičky vyjde: „jeje,Vy jste těžká.“
Vizita: „Paní doktorko,kdy asi tak budu moct jít domů?“ Odpověď: „Tak to nevím,já jsem od vedle,tudy jenom procházím a Vaši diagnozu čtu jen z papírů.“
Košile: „Sestři,můžu dostat čistou košily?“
„Teď nejsou“
„A kdy budou?“
„To už budete doma.“
„Potřebujete nějaké čisté prádlo?“
„Košili“
„Tu nemáme,jsou všechny špinavý“
Otázka: „Sestři,kolik asi tak zhruba má dítě vypít mléka?“ Ptá se maminka,informující se o své dítě. Odpověď: „To Vás nemusí zajímat“
Na závěr bych chtěla dodat,že tento příběh není smyšlený,ale založený na čisté pravdě a mojí zkušenosti ze strakonické porodnice.Dost dlouho jsem se dávala dohromady,abych vstřebala negativní zážitky a dnes už,se zdravým děťátkem,na to koukám s úsměvem,bohužel lituji všechny maminky,co se rozhodnou v této porodnici rodit.Sestry nefungují ani z desetiny tak,jak by měly,jsou líné i koukat,natož aby vykonávaly své povolání s láskou a úctou k maminkám.Zvonky u postele jsou naprosto zbytečné,stejně se nikoho nedovoláte.Doktorů jak šafránu po dešti a když se na něco dovolíte zeptat,musíte mít hodně velkou trpělivost a odvahu.
A proto vzkazuji všem budoucím rodičkám,hodně přemýšlejte,jakou porodnici si vyberete pro příchod svého miminka,ať si neodnesete celoživotní zážitky v podobě noční můry na místo krásných vzpomínek,jak se o Vás při porodu a po něm staraly usměvavé sestřičky.
Rodila jsem v této porodnici 8/2002při povodních a samá chvála.Super sestřičky a doktoři a doktorky také hlavně pan doktor Four,který tam už není a paní doktorka Tereza Jarová ta mě rodila,přístup moc potěšil.Bohužel jak píší i ostatní zaleží na koho natrefíte.
Své třetí dítě jsem rodila ve Strak. v lednu 2010 s tím,že je to vynikající porodnice.Skutečnost byla jiná.Nastoupila jsem na víkendové pozorovaní při nepravidelnych bolestech,které druhy den přestali.Pan primář našel náhle další komplikaci,to že miminko nemá dostatečný prutok z placenty,to se později vyloučilo a usoudil udržovat těhotenství co nejdéle/36+4/ Miminko monitorovali 3-5x denně,což malinké nedělalo moc dobře a pan primář si usmyslyl,že má tvz. záškuby,které jsem měla pocitovat během těhotenství. Další den přišel s tím,že se těhotenství ukončí,bez nějakého důvodu a na to tentýž večer přišel oznámit,že udělá císařský řez,což jsem okamžitě odmítla nebot nebyl důvod.Po dvou tydnech marného pobytu v nemocnici jsem si vybojovala propuštění alespon na den,ktery jsem nutněpotřebovala.Neváhala jsem a zašla k mému gynekologovi a po celkovem vyšetření,až na to že začínám rodit,jsme byly v pořádku. Po návratu do nemocnice to tak,podle pana Doora zase nebylo a zavedl me indukční tabletu,ráno další.S tím když do určité doby neporodím,bude císař.Opět jsem odmítla.Během porodních bolestí jsem byla na monitoru a opět bylo vše špatně,konstatoval že dítě zemře...a musí udělat řez.Znovu jsem odmítla.Nakonec jsem porodila zdravou holčičku a při porodu byly jen sestřičky.Moc bych chtela poděkovat jedné z nich/silnejsi blondynce s brýlemi/,ale bohužel neznám jméno..A pan primář? Přišel po porodu na šití,které se nakonec nekonalo a řekl "tak se Vám ta paličatost vyplatila! Tak kde to jsme?
Záleží, na koho natrefíte
Rodila jsem ve Strak.porodnici v roce 2008. Jednu ze sester na porodním sále práce zjevně nebavila, své jednání omezila na příkazy a zákazy. Lékař a ostatní personál byl milý.
Na oddělení šestinedělí byly příjemnější, vstřícnější a ochotnější mladé sestřičky. Starší sestry berou svou práci jako na běžícím páse, chybí osobní přístup.
Doufám, že při dalším porodu v roce 2011 natrefím na milejší personál. Také už si některé jednání jako zkušená maminka nenechám líbit a ozvu se (což jde hlavně při porodu dost těžko:-))
Rodila jsem 12.7.2010 ve Strakonické porodnici, všem můžu jen doporučit, všichni byli velmi příjemní. Za skvělý přístup všem děkuji.
Ve Strakonicích jsem rodila obě své dcery.První v roce 2005 a druhou v roce 2008.Chtela bych říct,že přístup tamního personálu k rodičkám a k maminkám je úžasný.Při druhém porodu jsme jely skoro 50km,ale nikdy bych jinde rodit nechtěla!!!!!Jen mě mrzí,že byl odvolán primář Chod,byl to skvělý lékař a člověk!!!Chtěly bychom s manželem ještě jedno miminko,tak doufem,že se přístup personálu nezmění a bude i nadále tak skvělý.