Hodnotit / sdílet na:

Bodnutí včelou, vosou nebo sršní

Ne každý ví, že jedy včely, vosy a sršní se liší, proto ne vždy platí, že pokud je člověk alergický na včelí bodnutí, bude se alergická reakce opakovat i při bodnutí vosou či sršní. Jed blanokřídlého hmyzu obsahuje řadu látek, které působí přímo (vyvolají toxickou reakci u každého) nebo navozují alergii (pouze u některých jedinců).

K bodnutí včelou dochází nejčastěji na jaře a v časném létě, k bodnutí vosou nebo sršní dochází spíš v pozdním létě a na podzim. Nebezpečné je, když nás tento hmyz bodne do nevhodného místa, jako je například krk, jazyk. Hrozí vznik otoku a udušení. Zavolání rychlé záchranné služby je v tomto případě nejlepším řešením.

Po bodnutí včelou, vosou, či sršní se nám do krve dostane malá dávka jejich jedu. Tento jed může na náš organismus působit dvěma způsoby, a to jako jakákoliv jiná jedovatá látka, tj. otráví nás (z hlediska jedovatosti je dávka, kterou dostaneme při jednom bodnutí zcela bezvýznamná) nebo způsobí alergickou reakci.

Normální reakce - závisí na dávce, mezi projevy patří bolestivost v místě vpichu, zarudnutí, svědění, otok chvíli po bodnutí, který ustoupí po několika hodinách. V jedu se vyskytují četné látky, které poškozují buňky, čímž způsobí nepříjemnou bolest v místě vpichu. Ve vosím jedu je také malá dávka sloučeniny zvané histamin. Vysoké dávky jedu již každého z nás na životě ohrozit mohou. Riziko toxické reakce je při mnohočetném bodnutí u dětí asi při 50 bodnutích, u dospělých při 100 - 500 bodnutí. Včelí jed v této dávce může způsobit až rozpad červených krvinek s následným selháním ledvin.

Alergická reakce - nezávisí na dávce, může se projevit pouze jako výraznější otok, který trvá déle než 24 hodin nebo jako celková reakce (kopřivka, svědění, celkový otok, úzkost, bolesti břicha, průjem, zvracení, závrať). Smrtelná alergie může vzniknout i po jediném bodnutí. Kromě histaminu se totiž v jedu včely vyskytuje i řada dalších látek, které bývají silnými alergeny. I na jejich malé množství může imunitní systém zareagovat prudkou alergickou reakcí, což nakonec vede k vyloučení velkého množství histaminu a dalších sloučenin z tzv. žírných buněk. Neohrožuje nás tedy jed sám o sobě, ale naše vlastní imunita. Asi 20 - 80% alergických jedinců nereaguje při následujícím bodnutí.

Mezi těžké projevy alergické reakce patří:


  • dechové potíže - astmatický záchvat
  • polykací obtíže
  • zmatenost
  • anafylaktický šok - kritický stav, při kterém dochází k poklesu tlaku a poruchám vědomí




Dětská výživa