15.07.2009: STŘEDA, OKURKOVÁ SEZÓNA

Dnes jsem si dala budík před šestou. Jeho nepříjemné drnčení mě hned po ránu pěkně naštvalo. Ke všemu jsem úplně rozlámaná z toho věčného převalování, teplo je i v noci, tak se nedá pořádně spát.

Rozhodla jsem se vyrazit do tržnice. Chci zavařit nějaké okurky, tak aby ještě byly, je prý o ně letos zas mela. Malíčkovi se z postele dnes také nechtělo, jindy ho musím napomenout, ať ještě chvíli spinká, ale dnes je pěkně nerudný. Vypadá to, že vstal zadečkem nahoru, to zas bude den!!!!!

S Kouďákem půjdeme až po nákupu, snad se vrátime včas, aby svou potřebu nemusel zbytečně dlouho držet. Vlhkost opět šplhá nahoru, takže se potím jako..... , vlasy mám každou chvíli mokré do půl hlavy. Odložila jsem doma i podprsenku, jsem pod ní úplně mokrá, bojím se, aby z toho nebyla nějaká plíseň. Preventivně tato místa zasypávám dětským pudrem, tak mě snad před zapařeninou ochrání.

Na tržnici už bylo lidiček, jen se to hemžilo. Nakládačky za solidní cenu 16Kč/kg byly jen ty středně velké, ale co, hlavně že nejsou moc přerostlé. Přišlo mi škoda peněz za ty maličké, mám to hlavně pro sebe a do salátů a pomazánek a na to ty střední stačí. Ještě cibuli, mrkev, kopr, ... Malému se to tu už také nelíbí. Nakoupila jsem přes dvacet kilo okurek, do auta to nosím na etapy, takže stále tam a zpět, bojím se ho v tom vedru zamknout v autě. Poslední várka je naložená a už frčíme domůůůů.

Nejhorší nás ještě čeká, a to vynosit vše z auta domů. I když máme výtah, musela jsem jít několikrát, byla to přímo facha. Lilo ze mně, jak z okapu. Starší soused měl chuť se mnou laškovat, ale nevybral si zrovna vhodnou dobu. Musela jsem se držet, abych něco neodsekla, kdyby raději čapnul nějakou tašku, ale to ho nenapadlo.

Po obědě, když se odebral Martínek spinkat, dala jsem se do zavařování. Asi to nebyl moc dobrý nápad, venku je na padnutí a kolem bublajícího zavařovacího hrnku je ještě hůř. Po třetí várce jsem hnala zvracet, asi ten pach octa, přetažení, vedro,....

S okurkama jsem si hrála do večera, trochu nebo spíš hodně jsem to přepískla. Špatně se to skládalo do sklenic, protože byly všechny stejně velké. Nohy mám z toho dlouhého stání těžké jako klády, žaludek jak na vodě. Martínek mi chtěl samozřejmě hned po spinkání pomáhat, takže ocet byl vycouraný i na podlaze, ale šlo nám to spolu dobře, je to šikulka. Mohla jsem počkat na Marka, ale přijede až zítra a okurky by zbytečně zvadly.

Ve finále jsem na sebe hrdá, zvládla jsem to, mám přes 50 velkých sklenic. Pokud se příští rok neurodí nebo nebudu mít čas a náladu, tak nás to neohrozí!!!! Dnes už si nedám, asi bych to neustále, ale zítra si otevřu loňskou sklenici a když ne naráz, tak na dvakrát ji jistě spořádám!

Související odkazy:
Základní smysly a jejich funkce v 1. měsíci života
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 15. týden