Hodnotit / sdílet na:

13.10.2009: ÚTERÝ, CESTOU DOMŮ PUSU NEZAVŘEL

obrázek deník
Hned po ránu jsem si připadala jako zmlácená. Celou noc mě pronásledoval sen, jako těžká noční můra. Naše malá v něm měla na jedné ručičce osm prstíků. Asi mi už ze všeho hrabe.

Martínek mě naopak překvapil, jen co zazvonil budík, vyskočil z postele jak rybička. U pohádky posnídal chlebík s máslem a medem, sám se začal oblékat. Až když mě doslova pobízel, že už musíme jít, tak jsem si uvědomila, že dnes přijede do školky loutkové divadlo.

Samozřejmě jsem neměla v úmyslu, kazit Martínkovi radost, tak jsem do sebe v rychlosti nasoukala alespoň banán, který mám jíst kvůli dietě na ledviny, ale naopak nejíst ohledně těhotenské cukrovky. Pak se nemůže nikdo divit, že jsem ze všeho celá zmatená a nejen to...

Cesta do školky nám rychle utekla. I Koudy byl dnes v dobrém rozmaru, ani moc netáhl, neňuchal po zemi pachy fenek, ale šel hezky způsobně podél nohy. V duchu jsem si pomyslela, jak je vidno hošánci, když se chce, tak to jde i bez neustálého napomínání.

Ve školce v šatně už bylo živo. Všechny děti byly natěšené, zkrátka pohádka o Zlatovlásce uchvátí každou dětskou generaci. Malý se rychle rozloučil a uháněl za ostatními dětmi.

S Koudym jsme se vydali na delší procházku, obešli jsme větší okruh, aby se pořádně vyvenčil. Odpoledne mám zas cvičení, přijedeme tedy s malým domů až večer, tak to pak jen v rychlosti odbudeme.

Do oběda jsem měla v plánu žehlení věciček pro naši malou. Měla jsem toho pořádnou kupu, ale kupodivu jsem se na to děsně těšila. Ve skříni jsem vyčlenila místečko, kam si všechno pěkně rozrovnám na kupičky podle velikostí. Zpočátku jsem měla starost, že toho budu mít málo, ale opak začíná být pravdou.

Nakoupila jsem nejen já, ale i švagrová a mamča od Marka, tak toho naše princeznička bude mít na první půlrok opravdu dost. Ale co, jsme sice první v rodině, ale ne poslední, kdo plánuje potomstvo, tak se to u nás určitě vynosí. A když ne, tak to prodám třeba na bazárku ….

Cestou ze školky nezavřel Martínek pusinku, stále mi vyprávěl o Jiříkovi, který šel hledat Zlatovlásku, měl pohádky a hlavně loutkového přednesu tak plnou hlavu, že to vypadalo, že ani nedokáže jít spát. Byla jsem ráda, že ho to tak nadchlo, čteme mu již od doby, kdy udržel v ručičkách svou první plastovou knížku.

Byl to náš každodenní rituál před koupáním. Zahřála jsem teplometem koupelnu, svlékla ho, položila na zem na přebalovací podložku. Nejprve jsme cvičili a masírovali tělíčko, pak jsem četla a on si přitom držel některou z malých umělohmotných knížeček. Moc se mu to vždy líbilo.

Láska ke knížkám a ke čtení drží Martínka stále, máme doma hodně ilustrovaných knih a když ho omrzí hraní, vezme knížku a řekne: „Mámo, prosím, čti“!

Související odkazy:
Nástup do mateřské školky
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 28. týden

obrázek deník




dětský bazárek