22.09.2009: ÚTERÝ, VYŠETŘENÍ NA DIABETES

Dnes mi vyzváněl budík do uší opravdu hodně brzy. Ještě za tmy jsem vyvenčila Koudyho, pak jsem v rychlosti odchytila do lahvičky trochu moče a úplně nalačno, dokonce i bez pití, jsem vyrazila směr diabetologická laboratoř. Celou cestu jsem jen doufala, že se mi neudělá nějak mdlo, poslední dobou pocit hladu těžko snáším a nyní mám i velkou žízeň.

V 6.00 hod. mi vzali v laboratoři z prstu první odběry krve. Nechala jsem tam i lahvičku s ranní močí a odešla zpět do čekárny, kde sedělo několik dalších těhulek. Asi po půl hodině nám rozdali zhruba 0,5 litru děsně přeslazeného roztoku, který se musel naráz vypít. Nic moc, ale dalo se to zvládnout, docela to potlačilo i momentální pocit hladu.

Nyní nastala hodina čekání na další odběr krve. Sestra nám rozdala šampusky na moč, abychom to mohly za určitý čas postupně zkoušet. Tato první hodina utekla celkem v pohodě, ale po odběrech přišla další hodina čekání, která se už děsně vlekla. Koukala jsem každou chvíli na hodinky, připadalo mi, že se čas téměř zastavil. Nevěděla jsem, jak už si mám sednout, celé tělo mě na těch nepohodlných židlích bolelo.

Chvílemi jsem trochu přecházela, ale v tom malém prostoru to vypadalo přímo komicky. Vydat se někam dál, mimo budou, jsem se bála. Jednak mi nebylo nejlíp, tak abych sebou ještě někde nesekla a také jsem nevěděla, zda mě třeba nebudou kvůli něčemu volat. Když jsem čekala Martínka, tak mi toto vyšetření nedělali, bylo to tedy i pro mně nové, ale snad už to uteče a pojedu domůůůůů.

Při mém pendlování po čekárně se ke mně přidala i jedna z ostatních těhulek. Odhadla jsem ji asi na ženu v mém věku, byla jsem moc ráda, když jsme mezi sebou prohodily pár slov, hned to rychleji ubíhalo. Stěžovala si, že jí hodně natékají nohy, tak jsem jen souhlasně pokyvovala hlavou, i když mám pocit, že co držím tu ledvinovou dietu, jsem na tom o něco lépe.

Nakonec se rozhovořila i o tom, že má doma již jedno starší dítě, dokonce malého školáka. Druhé dítě vzhledem k problémům s bydlením už ani neplánovali, ale stalo se. Aby šla na miniinterupci , tak na to neměla vůbec sílu. Nakonec se nad nimi ustrnuli její rodiče a byt si s nimi vymění.

Do nedávna by to nebylo možné, bydlel u nich ještě mladší bratr. Její nynější těhotenství tedy přišlo v pravý čas, rodiče jim přenechají celkem velký třípokojový byteček a sami půjdou do jejich 2+1, který si trochu předělají. Očividně byla moc ráda, rodiče by se prý k této výměně vůbec neodhodlali, kdyby nebylo toho prcka v bříšku,.... Právě tomu malému človíčkovi jsou tedy nejvíce vděčni. To jim přeju, bylo by to škoda, kdyby slušní lidé museli zůstat jen u jednoho potomka jen proto, že nemají peníze na větší byt.

Konečně se otevřely dveře a nastala třetí předávka moče a současně i poslední odběr krve. Výsledky by měly být za dva dny na gynekologii, tak jsem zvědavá, co mě zas čeká.

Jen se za mnou zavřely dveře laboratoře, vytáhla jsem včerejší koláč a lahvičku s pitím a přímo labužnicky jsem konečně posnídala. Hlad je opravdu nejlepší kuchař, smlaskla bych momentálně asi cokoliv.

Související odkazy:
Cukrovka - dieta při diabetes
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 25. týden