Těhotenství po třicítce a čtyřicítce - Miminko ve třiceti a čtyřiceti

Problémy s početím má dnes stále více párů, plodnost lidstva neustále klesá. Podle lékařských studií se považuje za nejbezpečnější porod mezi 25. a 29. rokem rodičky. Přitom průměrný věk matek stále roste. V současnosti je to 29 let, přitom ještě na počátku devadesátých let bylo průměrné stáří rodičky 26 roků.

V dnešní době přibyly mladým lidem možnosti něco poznat, zažít, stouply i životní nároky a s nimi touha vybudovat si solidní pracovní postavení, osamostatnit se, pořídit si vlastní bydlení. Nejen ekonomické důvody, ale i určitá nedůvěra v dlouhodobý trvalý vztah je důvodem pozdního rodičovství.

Bohužel, těhotenství se na rozdíl od jiných věcí, dá jen výjimečně naplánovat. U žen se plodnost začíná snižovat zhruba po třicítce. Při pravidelném pohlavním styku je pravděpodobnost otěhotnění u dvacetileté ženy asi 25%, u žen po třicítce je to už jen 16%.

Když pak žena po třicítce začne pociťovat určitou prázdnotu a zatouží po miminku, má problém vůbec sehnat partnera, který by odpovídal jejím nárokům.

V případě, že partnera již žena má, tak většinou následuje mnoho bezúspěšných pokusů otěhotnět přirozenou cestou. Poté jsou oba partneři nuceni podstoupit mnohá vyšetření, aby byl odhalen případný problém. Ve většině případů pomůže ženě otěhotnět až asistovaná reprodukce, která je však u starších žen méně úspěšná, než u žen mladších.

Snižování plodnosti žen s ohledem na věk:

• po 30. roce - asi o 20 %
• po 35. roce - asi o 50% (je zde i vyšší riziko samovolných potratů a úmrtnosti novorozenců)

Přestože má žena pravidelnou menstruaci, její vajíčka ve vaječnících stárnou a snižuje se jejich množství. Žena se rodí s určitým počtem vajíček, jejichž množství se v průběhu života již nezvyšuje, ale naopak klesá. Přestože je ve vaječnících děvčátek při narození asi milión vajíček, v pubertě jich je už jen asi 300 000.

Během reprodukčního období se z tohoto počtu uvolní při ovulaci asi 300 vajíček, ostatní zaniknou. Proces úbytku vajíček je u každé ženy naprogramován a nemá na něj vliv léčba neplodnosti, užívání hormonální antikoncepce, počet porodů či potratů, ani délka kojení.

Existují testy ke zjištění tzv. ovariální rezervy. Jde o hodnocení kapacity vaječníků, při nichž se zjišťuje, v jakém stavu vaječníky jsou a zda dokážou případně dobře reagovat na hormonální stimulaci. Pokles ovariální rezervy je nevratný, je způsoben nejen věkem, ale i vrozenými dispozicemi. Urychlován je chirurgickými zásahy do vaječníků (odstranění cyst), kouřením a nástupem menopauzy.

Testy a vyšetření v průběhu těhotenství

S věkem ženy neklesá jen počet vajíček, zhoršuje se i schopnost oplozeného vajíčka zahnízdit se v děloze a mění se i jejich kvalita. V průběhu života ženy jsou vajíčka vystavena působení mnoha škodlivých vlivů, v pohlavních buňkách se odehrávají různé změny. To vše má vliv na poškození jejich genetické výbavy a vede ke zvýšenému výskytu vrozených chromozomálních vad (např. Downův syndrom). S tím úzce souvisí i vyšší výskyt potratů u žen starších 40 let.

Těhotné ženy ve věku nad 30 let absolvují během těhotenství stejná vyšetření, jako ty mladší. U těhotných žen od 35 let výše se provádí ve 13. týdnu těhotenství ultrazvukový screening NT a biochemický screening, který pomůže identifikovat Dawnův syndrom.

Tento test je kombinací vyšetření z krve matky (obvykle v 10. týdnu těhotenství) s ultrazvukovým vyšetřením tloušťky nuchálního projasnění NT. Výhodou ultrazvukového vyšetření tloušťky nuchálního projasnění je vysoká spolehlivost s minimálním rizikem. Dá se tak určit nejen stáří těhotenství, ale termín porodu.

Pomocí ultrazvuku je tak změřeno nahromadění tekutiny v podkoží v oblasti krku plodu. Tato tekutina se na ultrazvuku ukazuje právě jako projasnění. V případě, že je projasnění NT 3 mm a více, může se již jednat o vývojovou vadu plodu.

Těhotná žena je následně poslána na amniocentézu, nebo-li odběr plodové vody. Díky tomuto vyšetření, které se provádí mezi 15. - 18. týdnem gravidity, lze včas odhalit některé vrozené vady plodu.

Plodová voda se odebírá bez umrtvení pomocí velmi tenké jednorázové jehly přes břišní stěnu v oblasti dělohy. Vyšetřením vzorku se určí genetické postižení plodu na 99,5%. Těhotná žena má tak možnost rozhodnout se v případě negativních výsledků o předčasném ukončení těhotenství.

O osudu gravidity rozhoduje i stáří a genetická výbava partnera. U mužů po 45. roce věku stoupá počet geneticky abnormálních spermií a zvyšuje se tím riziko abnormálního vývoje či vrozené vývojové vady plodu, včetně možného potratu.

Odklad těhotenství u zdravé ženy je méně riskantní, než u ženy handicapované. V případě, že u handicapované ženy lékaři těhotenství povolí, není čas něco odkládat. Jedná se hlavně o ženy s diabetem, onemocněním ledvin, jater, problémy s krevním oběhem a krevní srážlivostí, onemocněním štítné žlázy a podobně.

Starší těhotné ženy podstupují nejen vyšší riziko kolem průběhu těhotenství a porodu, ale ve své touze po dítěti často nepřemýšlí nad svou budoucností. Neuvědomují si, že po padesátce přichází klimaktérium, ale objevují se i vážné nemoci. Bude mít pak tato žena dostatek síly, aby dokázala zvládnout celou domácnost a k tomu dítě v pubertálním věku se všemi jeho koníčky a sportovními zájmy?

Na druhou stranu těhotenství a mateřství mezi 30. až 40. rokem ženy má nejen svá rizika, ale i své výhody. Starší maminky bývají zkušenější, pohotovější, více se svým dětem věnují a svoje mateřství více prožívají a celkově si jej vychutnávají.

Dobrá rada na konec: "S odkladem mateřství to každopádně nepřehánějte, aby nebylo již pozdě!"