Hodnotit / sdílet na:

Alergie na vejce

Alergie na vejce patří mezi nečastější potravinové alergie v dětském věku. Tato alergie bývá většinou diagnostikována spolu s jinými potravinovými alergiemi, nejčastěji s mlékem, kuřecím nebo slepičím masem. K senzibilaci na vejce může dojít již v děloze budoucí matky, nebo při kojení, kdy vaječné proteiny konzumované matkou mohou přejít do mateřského mléka.

slepičí vajíčka

Vaječný bílek je více alergizující než žloutek, neboť obsahuje víc než dvacet alergizujících proteinů. Mezi hlavní patří ovalbumin, ovomukoid a ovotransferin. Většina lidí reaguje alergicky pouze na bílek, ale někteří jsou citliví i na žloutek. Žloutek tepelnou úpravou nad 60°C svoje alergizující účinky z velké části ztrácí.

Je důležité vědět, že hlavní vaječné alergeny jsou obsaženy v jakémkoliv vaječném bílku, nelze tedy nahradit slepičí vejce za křepelčí, kachní či pštrosí.

Vaječná alergie se obvykle projevuje už ve velmi nízkém, batolecím věku, ale v 50 - 80% vymizí.

Jedna ze zahraničních studií uvádí, že z vaječné alergie, která se objeví již v batolecím věku, vyroste:


  • 4 % dětí před 4. rokem života
  • 12 % dětí před 6. rokem života
  • 37 % dětí před 10. rokem života
  • 68 % před 16. rokem života

Riziko, že alergie na vejce už nevymizí, je při jejím vzniku či přetrvávání v pozdějším věku. Týká se však většinou čistě vaječných pokrmů, vejce použitá jako pomocná surovina bývají tolerována.

Příznaky se mohou objevit:


  • přímo po požití vajíčka - uvařené vejce, vaječné pokrmy (omelety, vaječné pusinky, ...)
  • po požití vejce použitého jako výrobní surovina - těstoviny, pečivo
  • již po pouhém dotyku s kůží - např. dostane-li se kapka vajec při šlehání na obličej nebo do očí, může vyvolat zánět spojivek a kopřivku
  • při používání kosmetických přípravků obsahujících vejce

Imunitní systém jedince, který je alergický na vejce, reaguje přehnaně na proteiny (bílkoviny) obsažené ve vejcích. Tělo považuje tyto bílkoviny za škodlivé vetřelce, imunitní systém začne tvorbou specifických protilátek, jejichž úkolem je přemoci tyto vetřelce. Tyto protilátky zvané immunoglobuliny E (IgE) spouštějí nadměrné vyplavování histaminu do krevního řečiště, díky němuž následně dochází k alergickým projevům. Postižen může být dýchací systém, trávicí trakt, kůže nebo kardiovaskulární systém.

Vaječná alergie se projevuje jako většina ostatních potravinových alergií. Obvykle se objeví během několika minut, max. do dvou hodin po požití vejce, resp. potraviny obsahující vaječnou bílkovinu. Většinou netrvá déle než jeden den.

Příznaky vaječné alergie jsou rozdílné, můžeme je pozorovat:


  • v trávicím traktu - nevolnost, zvracení, žaludeční bolesti až křeče, průjmy
  • na kůži - svědivá kopřivka, červené pupínky, ekzém, zrudnutí a svědění v oblasti kolem úst
  • v dýchacím a respiračním systému - kašel, sípání, rýma, rudé až slzící oči, bolest hlavy, astma

Většina postižených osob má některou z výše popsaných alergických reakcí, ale existuje určité malé procento osob, které mohou na vejce reagovat anafylakticky. Tato život ohrožující reakce způsobuje např. velký otok rtů, jazyka a dýchacích cest, což způsobuje silné dýchací obtíže. Život ohrožující je i pokles krevního tlaku, který může způsobit závratě nebo ztrátu vědomí a vede k rozvoji šoku. Veškeré tyto projevy vyžadují okamžitý zásah lékaře.

Očkování proti chřipce u alergie na vejce je nutné konzultovat s lékařem, neboť viry pro chřipkové vakcíny jsou často kultivovány na kuřecích embryích. Ve většině případů, zvláště je-li tato alergie slabá, neobjeví se žádná alergická reakce nebo jen velmi slabá, např. kopřivka. U někoho by však očkování mohlo vést až k anafylaktickému šoku, proto se detailní konzultace s lékařem předem, rozhodně doporučuje!