Hodnotit / sdílet na:

21.12.2009: PONDĚLÍ, PŘÍTEL JI PĚKNĚ TAHAL ZA NOS

obrázek deník
Hned brzy ráno jsem se vypravila do diabetologické poradny. Martínka přijela hlídat Markova maminka, abych ho nemusela tak brzy tahat z postýlky, když má ty prázdniny. Ve školce bude sice jedna třída fungovat, ale učitelky se tam budou střídat a i děti budou spíš neznámé, tak jsme se rozhodli, že už malíček zůstane doma.

Tentokrát mi to čekání pěkně uběhlo ve společnosti mladé maminky, která byla, stejně jako já, už téměř na rozsypání. Byly jsme tam vlastně jen samé pupkaté maminy, které to mají za pár. Ostatní pacienti si asi nebyli jisti, zda doktoři budou před svátky fungovat, tak kontroly raději odložili.

S Lenkou, tak se dotyčná paní jmenovala, jsme se sešly u doktora už několikrát, ale až nyní jsme se daly do řeči. Přišla mi nějaká smutná, i když na mně není také ten nejlepší pohled. Je to asi už tou únavou a určitým předporodním stresem, do toho to naše stěhování, které mi dává pořádně zabrat.

Samozřejmě jsme se bavily o stupni těhotenství, jak už to chceme mít obě za sebou a podobně. Lenka se mi svěřila, že chlapečka, kterého čeká na začátku ledna, bude vychovávat sama. Rozhodla se pro miminko po té, co jí přítel po desetileté známosti a věčném slibování, že se rozvede, neuvěřitelně zklamal.

Celá ta léta byla pro něho pouze levnou milenku, ke které si chodil stěžovat na manželku. Čekala ho vždy načinčaná, v rozkošném prádélku, vždy ještě něco dobrého navařila a stále jen doufala. Myslela si, že on je její osudová láska a zatím co ona pokorně čekala, stačil si on pořídit se svou manželkou dvě děti. Až když měla vážné zdravotní problémy, blouznila v horečkách a on nezavolal, ani se nezastavil, tak konečně prohlédla. Uvědomila si, že pro ni není žádnou životní oporou, že ji jen využíval, vlastně ji celou tu dobu tahal za nos!

Rozhodla se, že už nebude na nic čekat, že léta příšerně letí a definitivní tečkou za jejich vztahem je dítě, na které se moc těší a které ji momentálně kope v bříšku. Neřekla, zda dotyčný přítel je otcem dítěte a i kdyby byl, zřejmě ho nebude nikde uvádět, je to pro ni uzavřená kapitola. Už se prý vůbec nestýkají, zřejmě konečně odhodila klapky z očí, které jí nedovolovaly, aby viděla věci takové, jaké opravdu jsou.

Hlava mi to nebrala, jak může být někdo, kdo je tak krásný a příjemný natolik bláhový a doslova "blbý" a upnout se k ženáčovi a tolik let čekat. Paní Lenka podle jejich slov k němu vzhlížela jak k nějaké ikoně, asi trpěla nějakou podvědomou závislostí na onom člověku, nevím, nedokážu posoudit.....

Je to asi moc a moc těžké, zřejmě dokáže v takové situaci pomoci jen psycholog či psychiatr, do hlavy druhému nikdo jen tak nevidí. Zatím co u našich západních sousedů je návštěva těchto odborných lékařů samozřejmostí, u nás si většina lidí myslí, že tuto péči potřebují jen „opravdoví blázni“ a to je velká chyba.

Výsledky cukrovky mi dopadly dobře, další návštěva mě čeká až čtyři týdny po porodu, tak jen doufám, že jak ta nemoc přišla, tak i s porodem odezní. S paní Lenkou jsme si ještě popřály klidné vánoční svátky, bezproblémový porod, zdravá miminka a kdo ví, třeba se spolu v porodnici nakonec sejdeme.

Hned jak jsem dojela domů, naložila jsem babičku s Martínkem a ujížděli jsme do obchoďáku, abychom konečně nakoupili, když už je Štědrý den přímo za dveřmi. Obchody nás nezklamaly, praskaly přímo ve švech. Lidí bylo všude jak psů, školní prázdniny opravdu udělaly své. Když jsem se začala podivně potit, bolesti v podbřišku se nepříjemně ozývaly a bylo mi téměř na zhroucení, předala jsem lístek se sepsaným nákupem babičce a šla raději s malým ven.

Chladný vzduch mi udělal dobře, kontrakce se zmírnily a brzy se mi vrátila i barva do tváře. Martínek mě táhnul ke kádím s kapry a neustále mě přemlouval, abychom si také koupili jednoho kapříka domů. Nějak nechtěl pochopit, že kapr nemůže být ve vaně napořád, že by ho musel někdo zabít, což opravdu nevím, kdo by to z nás udělal.

Aby však ten náš prďolka nebyl smutný, slíbila jsem mu, že až přijede tatínek navečer domů, že se zajedeme podívat do města na betlém, který bývá rozestavený pod rozsvíceným vánočním stromem. Nakonec tedy spokojeně zatleskal a vesele zamával všem zbylým kapříkům.

Související odkazy:
Braxton - Hicksovy kontrakce aneb posilování svalů dělohy
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 38. týden

obrázek deník



Dětská výživa

Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní