Hodnotit / sdílet na:

Dětský dudlík - odložení dudlíku

Miminko s dudlíkem

V dnešní době se názory na používání šidítek různí. Některé dítě dudlík vůbec nevyžaduje, naopak jej odmítá, jiné se jím očividně zklidňuje, jelikož sací reflex u malých dětí přetrvává dlouho a dumlání jim přináší určité uspokojení. Mámino pochování a pomazlení však dítěti žádný dudlík na světě nevynahradí. Jsou i takové děti, které bez dudlíku neusnou ještě ani v předškolním věku, zde je pak jistě na místě konzultace s dětským lékařem.

I když některé maminky dudlík razantně odmítají, stačí několik nocí s plačícím miminkem a i tyto maminky běží svému křiklounovi šidítko zakoupit. Mnohdy se tak dá předejít i nehezkému zlozvyku, kdy si dítě místo šidítka dumlá palec i v pokročilém věku.

Dudlík je ovšem nutné použít na uklidnění dítěte až jako poslední varianta, kdy předem zjistíte, že vašemu děťátku jinak nic nechybí. Je nakrmené, přebalené a podobně. Dudlík není vhodné používat ani preventivně, strkat jej dítěti do úst, i když nepláče a nechávat mu jej v ústech příliš dlouho, dokonce i v době, je-li klidné.

Na trhu je dnes celá škála dudlíků, které se liší materiálem (silikonové, kaučukové), tvarem (kulaté, asymetrické, anatomické, ortodontické,...), barvou i velikostí. Tyto dudlíky se dobře udržují v čistotě a jejich materiál a tvar nemají vliv na špatný vývoj patra.

Půjdete-li kupovat dudlík, zaměřte se na to, aby materiál, z něhož je vyroben, byl zdravotně nezávadný, schválený pro kojence, aby chránítko dudlíku nebylo tak malé, aby jej dítě mohlo celý vstrčit do pusinky. Dudlík by měl mít odvzdušňovací otvor, díky němuž se dudlík vytvaruje podle pusinky a patra dítěte, takže snižuje riziko deformace. Mnohdy to trvá nějaký čas, než najdete pro své dítě vyhovující tvar a velikost. Tím jak dítě roste, je potřeba měnit jak velikost, tak i tvar šidítka.


Nevýhody používání dudlíku:


Zvykne-li si dítě na dudlík, bude jej zřejmě stále vyžadovat. Mnohdy je lepší obrnit se trpělivostí a pátrat po příčinách nespokojenosti dítěte, než dítě za každou cenu uklidnit dudlíkem.

Pokud dítěti dudlík v noci vypadne z pusinky a ono se vzbudí, je velká pravděpodobnost, že začne plakat a bude se dožadovat, aby mu byl dudák vložen zpět do pusinky. To se pak špatně vyspí i zbytek rodiny.

Musíte se neustále věnovat správné hygieně dudlíku, je vhodné mít v zásobě i několik kusů pro případ ztráty.

U dětí používajících dudlík byla častěji zjištěna nákaza dutiny ústní a poruchy skusu, tzv. křivé zuby.

Některé výzkumy říkají, že děti, které často dumlají, se dříve přestanou zajímat o mateřské mléko, samy se odstavují.


Výhody používání dudlíku:


Použití dudlíku snižuje syndrom náhlého úmrtí kojenců (SIDS).

Často zabírá jako uklidňující prostředek pokud nelze dítě jinak utišit.

Příliš neklidné děti zklidňuje.

Je-li dítě během spánku vyrušeno, má-li dudlík, snáze opět usne.


Metody odnaučení dudlíku:


Celosvětové výzkumy v této oblasti ohledně používání dudlíků nejsou zatím jednotné. I když neexistují zásadní stanoviska, mělo by si dítě kolem 6. - 7. měsíce věku postupně zvykat být bez dudlíku. Všeobecně se doporučuje, snažit se dítě odnaučit používat dudlík zhruba do dvou let jeho věku.

Nadměrné a dlouhodobé používání dudlíku může skutečně vést k ochabnutí svalů a způsobit i potíže v postavení stálých zubů.

Metod jak dítě od dudlíka odnaučit je hned několik. Nabízíme vám některé z nich, ale pamatujte, že každé dítě zabírá na něco jiného, proto je třeba metody postupně vyzkoušet.

  • Odstříhávání - pomocí nůžek dudák od špičky postupně odstřihujte kousek po kousku. Tím jak bude tvar dudáku dítěti stále méně a méně příjemný, nebude u něj navozovat dřívější pocity a on jej přestane postupně vyžadovat.
  • Darování - tato metoda vyžaduje souhlas dítěte s tím, že jeho dudlík potřebuje někdo jiný, kdo by jej moc chtěl, žádný nemá a nemůže si jej koupit. Dítě musí mít pocit, že svým dárkem udělá někomu jinému velkou radost!
  • Ztráta - dítě musí samo vidět, že poslední dudlík co doma mělo, spadl např. do kanálu, do řeky, WC nebo někam jinam, odkud ho nelze vytáhnout.
  • Výměna - někdo z rodiny či přátel dudlík před zraky dítěte odnese a nechá mu za něj něco jiného, což před dítětem vychválíme jako něco mnohem lepšího, například hračku.
  • Dobrovolné odevzdání - dudlík můžete před zraky dítěte nechat odnést přivázaný na nafukovacím balónku až do nebe za ostatními hvězdičkami, sluníčkem, měsíčkem. Lze jej také poslat v papírové lodičce nebo na kousku dřeva po řece, kudy se dostane až do dalekého moře. Dítě musí pochopit, že nenávratně odcestoval.
  • Postupné odvykání - snažte se postupně určovat stále více míst a důvodů, kdy je používání dudlíku nevhodné. Začít můžete např. během hraní, cestování autem, následně před jídlem, po jídle, .... Nejtěžším krokem bývá odnaučit dítě chodit s dudákem spát. Prvním krokem je, odebrat dudák z pusinky dítěte v momentě, kdy usne. Postupně lze dudák při usínání zcela nahradit oblíbenou dětskou hračkou, např. plyšovým mazlíčkem.

Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv rituál, musí být vaše dítě ve věku, aby bylo schopné pochopit, že dudlík je nenávratně pryč!


Miminko s dudlíkem