IVF (in vitro fertilizace) - 4 fáze umělého oplodnění

IVF (in vitro fertilizace) = odběr vajíček (oocytů), jejich oplození mimo tělo ženy (in vitro), a přenesení (transfer) vzniklých embryí do dutiny děložní.

1. fáze IVF - stimulace vaječníků a spuštění ovulace

K podpoření nebo vyvolání ovulace se používají hormonální preparáty. U pacientek bez menstruace nebo s prodlouženým cyklem se používají již několik desítek let, nyní se používají i u žen s pravidelnou ovulací a s normálním menstruačním cyklem. Je to proto, že při stimulaci se zvýší tvorba a zrání vajíček ve vaječnících, a to v optimální kvalitě. Tato stimulace se provádí ve správné době, která je stanovena na základě ultrazvukového a hormonálního vyšetření.

Reakce na stimulaci vaječníků je u jednotlivých žen odlišná a závisí především na věku. Dále se pak odvíjí od schopnosti dozrávajících vajíček (folikulů) reagovat na stimulaci hormonem gonadotropinem. U některých pacientek může dojít k přehnané reakci na hormonální stimulaci, při které vzniká obrovské množství vajíček. V případě plného rozvinutí syndromu může dojít k vážnému ohrožení zdraví ženy. Dochází ke kumulaci tekutiny v tělních dutinách a zvýšené tendenci ke srážení krve.

2. fáze IVF - odběr vajíček

Po ukončení stimulace vaječníků odebere lékař co nejvyšší počet vajíček, i když ne všechna vajíčka bude moci použít. Odběr vajíček probíhá ambulantně pouze s podáním analgetik nitrožilně.

Pomocí ultrazvuku jsou zobrazeny zralé folikuly. Jejich obsah se odsává pomocí jehly zavedené v pochvě ženy. Obsah je ihned vyšetřen, aby se ukázalo, zda bylo vajíčko odebráno. Tento proces je opakován u každého zralého folikulu na obou ovariích.

Získá se tak kvalitní materiál pro IVF a nadpočetná vajíčka se mohou na žádost pacientky zamrazit. Ta se pak využijí v případě dalšího umělého oplodnění, bez nutnosti hormonální přípravné léčby pacientky.

Ještě tentýž den po odběru vajíček, se ženě začne podávat progesteron do pochvy, z důvodu přípravy děložní výstelky pro oplodněné vajíčko.

3. fáze IVF - oplodnění

Přibližně 2 hodiny před odebráním vajíček je partnerovi odebráno sperma, které se dále zpracovává, přičemž se vybírají ty nejsilnější a nejaktivnější spermie. Poté jsou vajíčka spojená se spermiemi "ve zkumavce" a spolu umístěna do inkubátoru při teplotě lidského těla.

Následující den se zjišťuje, zdali jsou vajíčka oplodněna. Oplozená vajíčka se kultivují v laboratorním prostředí. Mohou se kultivovat také zárodky - embrya. V tomto případě se jedná o prodlouženou kultivaci. Prodloužená kultivace embryí (PK), tj. déle než 48 hodin umožňuje přenášet embrya ve vyšším vývojovém stádiu (blastocysta), což se blíží přirozenému uhnízdění embrya v děloze a zvyšuje úspěšnost umělého oplození.

Mnohdy se využívá asistovaný hatching (AH), což znamená mikroskopické naříznutí obalu několikabuněčného embrya, které po transferu (přenosu) do dutiny děložní usnadňuje jeho uhnízdění ve sliznici dělohy a tím i otěhotnění.

Pokud je vajíčko oplodněno, je možné ho umístit do dělohy zhruba v 72 hodinách.

4. fáze IVF - přenos zárodku

Embrya jsou umístněny do pipety a přeneseny bez anestezie do dělohy. Množství přenesených zárodků závisí na mnoha faktorech, jako je věk ženy, průběh eventuálního předchozího těhotenství, příčiny neplodnosti, atd.

Asi třetina žen, které nemohou otěhotnět, má vaječníky neschopné vyprodukovat kvalitní vajíčko nebo dokonce vaječníky nemá vůbec. Jsou léčeny metodou umělého oplození a otěhotnět mohou jen díky vajíčku, které daruje jiná žena (dobrovolnice).

Vajíčko je oplozeno spermiemi partnera příjemkyně a vzniklé embryo je přeneseno do dělohy ženy, budoucí matky.

Dárkyní vajíček (oocytů)se mohou stát zdravé ženy ve věku 18 - 30 let, u nichž bylo předem vyloučeno nosičství přenosných nebo geneticky podmíněných onemocnění a funkce jejich vaječníků je naprosto v pořádku.

Činnost vaječníků velmi negativně ovlivňuje kouření a nadváha.