Hodnotit / sdílet na:

Inkontinence - únik moči u žen

Inkontinence moči patří k velmi častému zdravotnímu postižení ženské populace a některým z jejich typů trpí během života až okolo 50 % žen. Jedná se o nechtěný (mimovolný) únik moči, který s věkem stoupá. Jde nejen o hygienický problém, ale o dopad na kvalitu života žen postižených inkontinencí. Tyto ženy většinou nejsou schopny o problému otevřeně hovořit. Straní se společnosti a omezují příjem tekutin z obavy, že by nestihly včas dojít na toaletu, což ještě prohlubuje dopad tohoto problému.

Močový měchýř je dutý svalový orgán, který mění svůj tvar podle toho, kolik je v něm moči. Objem u zdravého člověka představuje 500 ml, ale už při 150 ml pociťuje člověk nucení k močení. Na vyprazdňování močového měchýře se podílí svalovina a celý proces je řízen činností autonomních nervů a dolního úseku bederní míchy.

Začátek vyprazdňování je vyvolán podrážděním stěny měchýře, která se roztahuje a dráždí nervová zakončení ve stěně. Rozhodující pro vyprázdnění je stah stěny měchýře a uvolnění zevního svěrače, který je umístěn pod měchýřem. Ovládat činnost svěrače se člověk naučí už v dětství. Během života však mohou nastat situace, kdy je tento proces narušen a dochází k porušení souhry vypuzovacího uzávěrového mechanizmu dolních močových cest.


Možné příčiny močové inkontinence:


  • funkční porucha dolních močových cest
  • oslabené svalstvo pánevního dna
  • opakovaná infekce pochvy a močových cest
  • nedostatek ženských pohlavních hormonů (estrogenů)
  • hysterektomie (odstranění dělohy)
  • výskyt močových kaménků
  • těhotenství
  • opakované porody nebo porod dítěte o hmotnosti nad 4 000 g
  • náhlé stahy svaloviny močového měchýře
  • zácpa
  • operace v oblasti pánve
  • psychologické či sexuální problémy
  • poškození nervového systému užíváním některých léků
  • narušený pitný režim
  • diabetes I. typu
  • neurologické poruchy - deprese
  • alkoholismus
  • kouření


Formy ženské inkontinence moči:


  • Ureterální
  • Extrauretrální - únik moči způsobený vrozenými vadami nebo získaným onemocněním (píštělemi).


Typy ureterální inkontinence:


- Stresová inkontinence


Stresová inkontinence - jde o nejčastěji se vyskytující typ inkontinence způsobený fyzickou námahou břišních svalů. K úniku menšího množství moči dochází při zvýšení nitrobřišního tlaku bez nucení k močení, například při kašli, kýchnutí, smíchu, zácpě, ale i sportu (tenis, volejbal). Příčinou stresové inkontinence je oslabený uzávěr močové trubice (zevní svěrač) z důvodu zeslabení podpory pánevního dna. Tato forma inkontinence postihuje jak mladší ženy, zpravidla po několika porodech, tak i ženy po přechodu a ve stáří. Na rozvoji stresové inkontinence se podílí celá řada rizikových faktorů.

Možné příčiny ženské stresové inkontinence:

  • vícečetné vaginální porody
  • těžký porod
  • gynekologické operace, poševní plastiky při poklesu gynekologických orgánů
  • dlouhotrvající namáhavá fyzická práce
  • období po přechodu
  • chronický kašel
  • chronická zácpa
  • obezita - před operací je doporučována redukce hmotnosti

Genetické, neurologické a hormonální dispozice představují další možné příčiny ženské stresové inkontinence. Léčba je konzervativní, chirurgický zákrok.

Stupně závažnosti stresové močové inkontinence:

  • I. stupeň - únik moče pouze při mimořádných událostech (silný kašel)
  • II. stupeň - únik moče při lehce zvýšené námaze (kašel, kýchnutí, sport)
  • III. stupeň - únik moče i při minimálním pohybu (běžná činnost v domácnosti)

- Urgentní inkontinence


Urgentní inkontinence - druhá nejčastější forma nechtěného úniku, projevující se náhlým neovladatelným nucením na močení s únikem většího množství moči. Postižené ženy trpí častým denním i nočním močením a urgencemi (náhlé nucení na močení). Urgentní inkontinence souvisí často s chřadnutím tkání v důsledku nedostatku ženských pohlavních hormonů. Léčba je konzervativní.

Možné příčiny ženské urgentní inkontinence:

  • infekce dolních močových cest
  • zúžení nebo výchlipka močové trubice
  • nedostatek ženských pohlavních hormonů
  • močové kameny
  • nádory močového měchýře
  • cukrovka
  • degenerativní onemocnění centrálního nerovového systému - např. roztroušená skleróza
  • působení některých léků - diuretika na odvodnění při léčbě otoků, selhávání srdce či vysokém tlaku

- Smíšená inkontinence


Smíšená inkontinence (kombinovaná) - pacient trpí jak stresovou, tak i urgentní inkontinencí. Jedná se o nepříjemnou kombinaci potíží, jejichž léčba je obvykle složitější a nemusí být stoprocentně účinná. Léčba nejprve řeší urgentní a posléze stresovou inkontinenci.

- Neurogenní inkontinence


Neurogenní inkontinence (reflexní) - příznakem neurologického onemocnění anebo poranění mozku či míchy. V důsledku ztráty kontroly nad centrem pro močení v míše se močový měchýř vyprazdňuje bez nutkání a reflexně jako u kojence.

- Paradoxní inkontinence


Paradoxní inkontinence (inkontinence z přetékání) - důvodem je získaná slabost svaloviny močového měchýře projevující se neúplným vyprazdňováním s postupně se zvětšujícím zůstatkem moči v měchýři po močení. Příčinou bývá zúžení močové trubice, pokles a výhřez dělohy a poševních stěn.


Možnosti léčby inkontinence:


Neexistuje jednotná léčba inkontinence moči, jelikož existují různé příčiny a typy inkontinence. Léčbu lze rozdělit na konzervativní a invazivní. V některých případech je vhodné jednotlivé léčebné postupy kombinovat.

Konzervativní léčba - lehké formy:

  • úprava životního stylu a životosprávy (omezení kouření a pití kávy, omezení těžké fyzické aktivity, snížení hmotnosti)
  • úprava pitného režimu
  • rehabilitace a gymnastika - posilování močového měchýře pomocí cviků k posílení svalů pánevního dna
  • fyzikální léčba - trénink močového svěrače
  • elektrostimulace včetně vaginální elektrické stimulace svalů pánevního dna
  • farmakoterapie - dodávání estrogenů u žen v období přechodu, tzv. hormonální substituční léčba

Chirurgická léčba - těžké formy:

V případě, kdy konzervativní léčba nevede k větším úspěchům, doporučuje se u středně závažné a závažné inkontinence chirurgická léčba. Operační léčba se ve většině případů týká stresové inkontinence. Provádějí se podpůrné operace močové trubice a hrdla močového měchýře, závěsné operace močového měchýře.

Změna v chirurgické léčbě ženské stresové inkontinence byla zaznamenána v roce 1996 pomocí polypropylenové suburetrální pásky uložené volně pod distální uretrou (TVT) retropubická nebo (TOT) transobturátorová páska). Tato operace se řadí mezi minimálně invazivní chirurgické výkony a je prováděna ambulantně nebo v rámci krátkodobé hospitalizace.

Nejdůležitějším výsledkem operace je vymizení nebo zmírnění potíží pacientky a následné zlepšení kvality jejího života.