Dětské poruchy řeči

Pokud dítě okolo druhého roku nemá žádnou slovní zásobu nebo ji má jen velmi malou, jedná se o opožděný vývoj řeči.

Kolem třetího roku mluvíme o opožděném vývoji řeči v případě, že:

• slovní zásoba je malá
• věty jsou omezeny pouze na 2 až 3 slova
• řeč je velmi špatně srozumitelná
• slabiky i slova jsou dítětem komolena

S nápravou vad výslovnosti a řeči je potřeba začít vhodně zvolenou logopedickou terapií již v předškolním věku dítěte. Dle vyjádření logopedů je vhodné, aby dítě nastoupilo do školy s náležitě rozvinutou řečí a bezchybnou artikulací. V pozdějším věku je sice náprava také možná, ale jde již většinou pomaleji.

Při opožděném vývoji řeči může jít o některou z následující diagnózy, kterou prokáže až podrobné lékařské vyšetření, ve většině případů lze tyto poruchy léčit v logopedické poradně.

• dyslalie (patlavost)
• vývojová dysfázie
• balbuties (koktavost)
• dysartie
• breptavost (rychlé tempo)
• poruchy hlasu
• vada řeči při nervových a duševních poruchách (mentální retardace, ...)
• dyslexie (porucha psané a čtené řeči)
• autismus
• sluchové poruchy a vady

DYSLALIE

Porucha výslovnosti hlásek, často se užívá označení patlavost. Je to nejrozšířenější porucha řeči v dětském věku. Nejedná se o poruchu jemné motoriky ani motoriky jazyka, dítě má normální sluch, nejde o defekt intelektu.

Projevuje se nesprávnou výslovností hlásek, např. C, Č, L, R, Ř, S, Š, Z, Ž.

VÝVOJOVÁ DYSFÁZIE

Ztížená schopnost naučit se komunikovat, příčinou bývá poškození mozku dítěte buď přímo v těhotenství, během porodu nebo do 1 roku věku dítěte.

Projevuje se opožděným vývojem řeči, přitom vyšetření sluchu bývá normální. Dítě okolní řeči většinou rozumí, je však narušeno vnímání a chápání stavby vět. Slovní zásoba je velice malá, v případě stavby slov a vět nedodržuje dítě skloňování, časování, chybně užívá předložky, ... Dochází i k poruchám paměti, motoriky mluvidel při tvorbě hlásek, ale i jemné motoriky (opožděná kresba).

KOKTAVOST (balbuties)

Porucha plynulosti řeči, dítě zadrhává. Je to nejtěžší vada řeči se značně nepříznivými dopady na osobnost postiženého.

Projevuje se pozorovatelným napětím ve tváři a svalstvu krku, mnohočetným opakováním částí slov, první hlásky, slabiky. Je patrný třes, tiky, různé pohyby rukou, nohou i celého těla během řeči, nekontrolovatelný pohyb rtů a jazyka, prodlužování hlásek, nezvyklý počet pomlk, vyhýbání se řeči, strach z mluveného projevu.

Mezi kritická období koktavosti patří období kolem 3. - 4. rokem dítěte a dále vstup do školy.

Takto postižené dítě:

• nevylučujeme z veřejného vystupování, ale nikdy jej do něho nenutíme
• neokřikujeme a neopravujeme, trpělivě vyslechneme
• potřebuje dostatek času k vyjádření myšlenky
• chráníme před posměchem ostatních

DYSARTIE

Narušení článkování řeči z důvodu poškození centrální nervové soustavy. Vyskytuje se nejčastěji ve spojení s dětskou obrnou.

Projevuje se téměř nesrozumitelnou řečí, těžkou poruchou artikulace, rytmu, melodie, intonace, poruchou dýchání.

BREPTAVOST

Porucha dynamiky a tempa řeči (příliš rychlé tempo), čímž se řeč stává nesrozumitelnou.

Projevuje se nejen zrychleným tempem řeči, ale dochází i ke změně v chování a v pohybech, které jsou zbrklé, překotné. Snadno vzniká vzrušivost, emoční labilita, motorický neklid.

PORUCHY HLASU

Může jít o poruchy hlasu:

• organického původu (vrozenými vadami, nedomykavostí hlasivek), hlasovou únavou, chrapotem, který trvá déle jak tři týdny
• elektivní mutismus (funkční útlum řeči, dítě sice chce mluvit, ale nejde mu to) nebo naopak (komunikuje jen s určitými osobami a v určitém prostředí)