Střevní mikroflóra - obranyschopnost organismu

Zdraví nejen nás dospělých, ale i dítěte se odvíjí od zdraví střevního traktu, který je nejvýznamnějším imunitním orgánem v těle. Obsahuje tisíce druhů bakterií, z nichž některé zde žijí trvale, jiné přicházejí s potravou a trávicím traktem pouze projdou. S jídlem se do těla dostávají nejen živiny a prospěšné bakterie, ale také bakterie, které mohou být škodlivé (patogenní).

To vše vytváří důmyslný ekosystém, který nazýváme "střevní mikroflóra". Je-li tento systém v rovnováze, je vše v pořádku. Pokud ale dojde z nějakého důvodu k porušení střevní rovnováhy, projeví se menší a časem i větší zdravotní problémy, spojené nejen se zažíváním, ale i se sníženou obranyschopností organismu.

Střevní mikroflóra se utvoří v okamžiku narození dítěte. Před narozením se dítě vyvíjí ve sterilním prostředí a jeho zažívací trakt neobsahuje žádné mikroorganismy. Osídlování střev bakteriemi z vnějšího prostředí začíná v průběhu porodu. Způsob porodu má vliv na složení mikroflóry, děti narozené císařským řezem mají menší počet zdraví prospěšných bakterií.

Přirozený porod, přiložení dítěte k prsu a následné dlouhodobé kojení je velmi důležité pro správný rozvoj zažívání i imunity dítěte. Na správné funkci trávicího traktu závisí celá řada životně důležitých procesů. Kojené děti mají statisticky lepší imunitu a jsou tak lépe chráněny před rozvojem alergií.

V kojeneckém období tvoří 90 % veškeré mikroflóry bifidobakterie, které mají mimořádně velký význam pro ochranu před střevními infekcemi. Převaha bifidobakterií je způsobena látkami, které jsou obsaženy v mateřském mléce a příznivě působí na jejich růst. Časem se jejich podíl snižuje a mikroflóra se mění. Stabilního složení mikroflóry se dosáhne asi ve dvou letech dítěte. Lidský organismus si vybírá svou vlastní mikroflóru, která ho potom provází po zbytek života a je pro něj unikátní.

Složení střevní mikroflóry může negativně ovlivnit:

• způsob stravování (vysoký podíl rafinovaných potravin, bílého cukru, konzervantů a barviv)
• časté nemoci z nachlazení, chřipková onemocnění
• užívání léků (především antibiotik)
• vliv životního prostředí (zhoršená kvalita vzduchu, stres, ...)

Mnohé výzkumy potvrzují významné omezení výskytu alergií u dětí, jejichž maminky již v průběhu těhotenství, nejpozději jeden měsíc před plánovaným porodem, užívaly probiotika, která byla následovně podávána i jejich narozeným dětem po dobu minimálně prvních šesti měsíců.